Zapletal: Nejsme roboti. To, že si to někteří hráči neuvědomují, je věc druhá

Další nadějný fotbalový rozhodčí. Honza Zapletal z Holešova, kde prošel svou fotbalovou kariéru, skončil jako hráč v dorosteneckém věku a do mužů už nenastoupil. "Tehdy u mě začal mít prioritu jednoznačně rozhodčí. Vidina, že se můžu dostat do vyšších soutěží jako rozhodčí, byl hlavní důvod proč jsem skončil s aktivním hraním. Oboje se naplno zvládat nedalo."

Poprvé mě to napadlo ve 12 letech. To jsem byl v mladších žácích a po zápase jsem šel podepsat zápis o utkání a viděl jsem, jak tam rozhodčímu nesou plný talíř klobás, tlačenek a dalších lahůdek. Tehdy jsem si řekl, že to nemusí být úplně špatný job. Pak jsem si o tom něco začal zjišťovat, zaujalo mě to ještě víc, a potom jsem už víceméně čekal, až mi bude 15 let a budu moct začít pískat utkání. Poté mě oslovil Honza Koláček a zeptal se mě, jestli bych nechtěl začít chodit na školu rozhodčích do Zlína, kterou vedl pan Goňa s panem Měrkou. Celkově mi Honza v začátcích hodně pomohl a za to mu jsem dodnes moc vděčný.

Jak jsem už řekl, obě dvě věci se naplno dělat nedají. Pokud bych dělal jednu věc, tak bych tu druhou vždycky aspoň částečně šidil. A to jsem nechtěl a rozhodl jsem se, že se budu radši naplno věnovat pískání. Ale přiznám se, že mi hraní dost často chybí. Až budu mít menší zápasové vytížení, tak bych si chtěl chodit zahrát, když mi to vyjde. Pokud mě ovšem ještě nějaký trenér do týmu vezme. Poslední utkání jsem hrál naposledy před 3 lety. Na moje poslední utkání v kariéře jen tak nezapomenu. To jsem tehdy v 15. minutě dal gól na 1:0 a v 16. minutě jsem dostal červenou kartu a šel jsem do sprch.

Momentálně jsem v meziskupině mezi moravskými a krajskými soutěžemi, což znamená, že chodím mávat moravskoslezskou divizi a pískám utkání v krajských soutěžích.

Cíl je určitě dostat se do ligy. Tohle bude ale ohromně složité a určitě to nebude ani za rok, ani za dva, spíš ani za pět. Každopádně se budu snažit pro to udělat vše. Jinak jako krátkodobější cíl mám vždy postup o úroveň nahoru.

Žádný hrozivý zážitek si naštěstí nevybavuji. Jako hráč jsem vždycky těžko nesl, když jsem udělal nějakou individuální chybu, po které trpěl celý tým. To samé mi zůstalo i u rozhodčího. Naštěstí hrubých chyb poslední sezony bylo opravdu minimum (musím zaklepat). Drobných chybiček se samozřejmě dopustím v každém zápase. Ještě jsem neviděl ani jeden zápas, kdy by rozhodčí neudělal nějakou chybu. Tak to prostě je. Nejsme roboti. To, že si to někteří hráči neuvědomují, je už věc druhá. Ale abych pravdu řekl, tak toto už mě taky přestalo trápit

Autor: Haldinová