Přes 2500 zdravotníků ze Zlínska se vymezuje vůči změně řízení nemocnic

V této době ještě písemně zpracovaná koncepce zdravotnické politiky Zlínského kraje není. Má být k dispozici do konce května a poté předložena zastupitelstvu Zlínského kraje ke schválení na červnové schůzi. Pouhé ústní projednání takto závažné problematiky je ale dle petičního výboru neadekvátní a posiluje pochybnosti o skutečných záměrech autorů plánované fúze 4 doposud organizačně samostatných nemocnic v majetku Zlínského kraje.

Devítihodinová série nesourodých prezentací, o kterých jsme psali už v minulém měsíci, z 16. – 17. dubna dle nich také neumožňuje odborným zdravotnickým společnostem zaujmout jiné než nesouhlasné stanovisko. Proto se rozhodli zformulovat 11 bodů, které považují za přinejmenším problematické.

Zdravotníci předpokládají, že sloučením a centralizací vedení bude v jednotlivých menších nemocnicích s jejich odděleními nakládáno dne libovůle vedení v centru.

Hrozí přesun kvalitního personálu a služeb v menších nemocnicích do centrální nemocnice, také z důvodu zlepšení ekonomických výsledků KNTB.

Zastupitelé se dozvěděli o záměru výstavby nové nemocnice z médií, nikoliv přímo od kompetentních osob, ačkoliv v té samé době se účastní semináře, kde je k tomu příležitost. Navíc nejsou známy podrobnosti tohoto plánu.

Zdravotníci varují před rozmístěním zdravotních služeb způsobem, který bude v rozporu se zákonnou vyhláškou o místní a časové dostupnosti (č. 307/2012 Sb.). Služby nebudou dostatečně dostupné, a to může mít pro pacienty fatální následky.

Násilná snaha o koncentraci služeb a personálu do KNTB může vyvolat nespokojenost u zaměstnanců. To může mít za následek odliv zdravotnického personálu ze Zlínského kraje, protože za jeho hranicemi jsou pro zdravotníky pracovní příležitosti i s lepšími podmínkami.

Personál potřebuje stabilní prostředí pro vykonávání své práce a přesuny mezi pobočkami snižují pracovní komfort a také odrazuje od přijetí takové pozice.

Související bod, rotace ředitelů, umožňuje nástup osob, které jsou nevhodné pro řízení daného prostředí vzhledem k neznalosti jeho specifických požadavků. Tím mohou kompetentní lidé odmítat vedoucí pozice, což umožňuje dosazování nekvalifikovaných a nezkušených lidí.

Od sloučení pracovišť a sdružených nákupů nelze očekávat zásadní úsporu, ale spíše přeskupení smluvních vztahů. Bude se obchodovat exkluzivně s méně subjekty a pravděpodobně za méně výhodných podmínek.

Zaznělo tvrzení, že díky sloučení všech oddělení v kraji dostanou všechna oddělení akreditaci podle ústředního pracoviště. Avšak podle zákona č. 67/2017 Sb. je výkon odborného dohledu a dozoru podmíněn fyzickou přítomností školitele. Tyto a související podmínky nelze ve Zlínském kraji časově dodržet. Školitelé by existovali jen na papíře.

Praktičtí lékaři v lokálních ambulancích nejsou obecně k dispozici a nelze je nahradit těmi působícími na jiných pracovištích. Kraj by musel zajistit a zaplatit školitele v každé okresní nemocnici, aby vyrostla nová generace praktických lékařů.

Prezentované finanční úspory či zisky holdingu vycházejí z nereálných předpokladů. Je možné, že jsou účelově zkreslené.

Zkušenosti zdravotníků z doporučovaného obdobného příkladu Pardubického kraje jsou dle dostupných informací alarmující. Důvodem jsou rizika, zejména omezování péče v okresních nemocnicích, stahování odborného personálu, nižší míra investic v menších nemocnicích apod.

Veškerá prohlášení a tiskové zprávy hejtmana Čunka a ředitele Maráčka jsou dle závěru tvůrců petice a jejích signatářů určeny pouze k uchlácholení laické veřejnosti. Diskuzi se zdravotníky se oba úporně brání. Ať už bude výsledná koncepce jakákoli, bude mít dalekosáhlé a trvalé důsledky pro všechny zúčastněné.

Připomínají, že poslední roky jsou všechny nemocnice Zlínského kraje v černých číslech, i když před sebou některé tlačí staré dluhy. Na závěr tvrdí, že je nutné, aby si krajští zastupitelé kladli otázku: komu to vadí, a proč správně nastartovanou ekonomiku tak razantně měnit?