Archeologové v Holešově začali odkrývat synagogu

Na místě někdejší tzv. Nové synagogy a dnešním trávníku před bývalou Charitou (budovou bývalého rabinátu) začali pracovat archeologové. Cílem jejich snažení má být odkrytí základů synagogy, která byla nacisty během okupace zcela zničena.

Vykopávky zde od včerejška provádí hulínské pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno pod vedením  Mgr. Miroslava  Popelky, a to na základě již provedené a vyhodnocené neinvazivní metody, tzv. geofyzikálního průzkumu. Tento průzkum odhalil formou jakýchsi diagramů a map průběhu magnetických proudů pod povrchem země předpokládané i nepředpokládané zbytky stavby Nové synagogy. Nyní prováděný terénní výzkum (tedy vlastní vykopávky)  by měl závěry průzkumu geofyzikálního potvrdit, nebo upravit.

„Pohybujeme se v místech, která by měla být na rozhraní apsidálního vstupu, který se nacházel v severní části budovy. Snažíme se zachytit stavební  přepážku, která byla geofyzikální sondou velmi dobře viditelná. Rýsuje se nám tu zdivo, které mohlo oddělovat vstup do interiéru,“ popsal první dojmy jen několik desítek minut po zahájení prací archeolog  Miroslav Popelka.

Dispozičně se tedy nyní odborníci pohybují v rámci budovy a při snižování úrovně odkryvu by se měli dostat k samotné stavbě.

Už asi v hloubce pětadvacet centimetrů se těšili z prvního „objevu“.

„Na rozhraní mladších kultivačních vrstev a vrstev ulehlých navážek jsme našli minci z roku 1943, která by nám takto mohla tuto vrstvu datovat. Jedná se o padesátihaléř, ražený Slovenským štátem, tedy o relativně vzácnou ražbu, protože Slovenský štát razil své mince jen velmi krátkou dobu.  Zatím ale nechceme dělat ukvapené závěry, jsme na začátku průzkumu,“ dodal archeolog.

Odborníci se momentálně „nacházejí“ v hloubce asi 30 cm pod povrchem a dokumentují jednotlivé vrstvy  zeminy, jejich mocnost, příměsi, zhutnění…

Vykopávky se kromě této sondy budou dále soustředit i na obvodové zdivo zadní stěny  synagogy, na zbytky možného schodiště  a na jakýsi  blok  uvnitř jejího objektu, který by mohl být  pozůstatkem vnitřní podlahy. 

„Pokud se tato teorie o fragmentu podlahy potvrdí a podlaha bude mít nějaký zajímavý, dejme tomu mozaikový povrch, může být prezentována pro veřejnost,  třeba formou odkrytí a zajištění povrchovou  mříží. Další postup odkryvu bude záviset na počasí a na časových možnostech hulínských archeologů, jejichž hlavním posláním jsou tzv. záchranné výzkumy na místech velkých plánovaných zemních staveb, které mají před jejich započetím zachránit před zničením často unikátní nálezy a naleziště, nacházející se např. v trase budoucích silnic, potrubních vedení apod.,“ dodal holešovský památkář a historik Karel Bartošek.