Zemědělci z Holešovska hodnotí úrodu

Pole jsou sklizená a chleba bude dost. Zemědělci si spokojeně mnou ruce nad letošní úrodou a ti na Holešovsku chválí především bohatou úrodu pšenice.

Uznávají sice, že bylo dost sucho, naštěstí se však na objemu sklizně příliš neprojevilo a vlastně žádný vliv nemělo na kvalitu zrn a plodin.

Pšenice je i z hlediska historie pro holešovský region zásadní a hlavní obilovinou, které se v našem regionu vždy dobře dařilo. Dobrý výnos má letos i řepka, které si zemědělci cení coby dobře prodejné a využitelné komodity.

„Odhadujeme, že výnosy letos budou zhruba takové, jaké byly loni,“ odhaduje Dušan Polášek, šéf Farmy Holešov, s. r. o., která je jednou z největších zemědělských firem v regionu a sklízí pole v katastrech Holešova, Všetul, Dobrotic i Žop.

Zatímco pole už jsou holá, zahrádkáři ještě stále čekají, až úroda vyroste. Do té letošní vkládali naděje.

„Vidím na zahradách, že plody jsou nasazené dobře. Sucho se ale projeví asi například na velikosti jablek. S počasím je spojen taky výskyt různých škůdců. „Na košťálovinách řádí dřepčíci a kvůli suchu je docela úspěšně likvidují. Co se týká okrasných porostů, tak jsem si všimla, že třeba mečíky a podobně choulostivé rostliny napadly třásněnky,“ řekla předsedkyně holešovské pobočky Českého zahrádkářského svazu Vlasta Čablová.

Podle zemědělců to letos nebude moc dobré ani se senem a i v tomto případě je na vině sucho. Kromě řepky a ječmene Holešovsko zaujímá nezanedbatelnou pozici také v chovu skotu a prasat.  K prvnímu pololetí letošního roku se na území mikroregionu chovalo něco přes šest tisíc prasat a skoro 4 a půl tisíce skotu.

Ve srovnání se stavem před patnácti lety ubylo prasat (v roce 2000 jich bylo přes deset tisíc) a v chovu krav je na tom mikroregion stejně.

Zajímavé jsou také údaje o celkové výrobě mléka. Zatímco v roce 2000 krávy nadojily 96 112 hl mléka, během prvního pololetí letošního roku je užitek 67 588 hl.  Dříve bylo Holešovsko také oblastí bohatou na jiné plodiny, které dnes najdeme jen těžko. „Vedle pšenice a ječmene se u nás dřív hodně pěstovala cukrovka. S likvidací cukrovarů se však prakticky nepěstuje a je to škoda. Mimo to, že byla ekonomicky dost výhodná a dařilo se jí, to byla skvělá předplodina pro ječmen,“ říká Polášek.

Co se týká letošních statistik, které má k dispozici kroměřížská okresní agrární komora, nejvíce se na celém okrese sklidilo asi 115 tun pšenice ozimé, víc než 4 tuny pšenice jarní, 1 383 tun ječmene ozimého a asi 41 tisíc tun ječmene jarního. Okolo 400 tun se sklidilo žita a ovsa a řepka dosáhla množství 22 tisíc tun.

Co se týká Holešovska, bylo sklizeno asi 3 400 tun obilnin a zhruba 900 tun olejnin.

Podle holešovských zemědělců je letošní rok z hlediska obilí a řepky stejně dobrý jako ten loňský.

„Ani sucho nemělo vliv, a sklizeň tedy hodnotíme jako velmi kvalitní,“ uzavřel Dušan Polášek.