Nové poznatky o tvrzi Kurovice

Tvrz Kurovice na Holešovsku náleží z architektonického hlediska k nejvýznamnějším sídlům nižší šlechty na Moravě. Je unikátní díky dochovanému středověkému zdivu v jádru tvrze a za pozornost také stojí zcela zřejmá stopa přestaveb jednotlivých slohů od středověku přes renesanci až po baroko. Aktuální stavební a dendrochronologický průzkum tvrze přináší zásadní zpřesnění dosavadních znalostí o stavebním vývoji této středověké památky.

Kurovická tvrz vznikala v závěru 14. století na místě staršího sídla, které však neovlivnilo dispozici novostavby. Měla půdorys deformovaného obdélníku rozměrů 22 x 27 x 21 x 29 metrů s mohutnou budovou paláce na západní straně a hranolovou věží půdorysu asi 7 x 7 metrů v jihovýchodním nároží. Palác měl tři zděná podlaží, uprostřed dvorního průčelí vystupoval mohutný hranolový rizalit s valenou klenbou v přízemí.

Stropy paláce byly trámové, vnitřní členění obstarávaly dřevěné příčky. Trámy stropu nad původním 2. podlažím paláce (dnešním přízemím) byly vytesány z dubů, podle výsledků dendrochronologické datace smýcených v letech 1395–1398. Obdobná dendrodata byla získána z dřevěných prvků osazených ve východní fasádě hranolové věže – z dubového překladu nad okenním otvorem v horní partii dnešního 3. nadzemního podlaží byla získána dendrodata 1397/1398, podlahový polštář v nynějším 2. podlaží byt vytesán z dubu smýceného v rozmezí let 1346–1363.

Průzkum umožnil i detailnější poznání některých dosud pouze zběžně zmapovaných detailů věže, jakým je nika zamýšleného prevetu ve 2. podlaží nebo trámové kapsy neznámé funkce na vnějších fasádách věže. Brankou v jižní hradbě při patě věže vedl přes okružní příkop vstup do vnitřního dvora, nacházejícího se původně přibližně v úrovni podlahy suterénů. Navýšení dvora bylo provedeno teprve při pozdně gotické přestavbě kolem roku 1500. Obvodová hradba tloušťky 150 cm dosahovala výšky koruny zdiva palácové budovy, podobu hradebního ochozu však neznáme.

Stavebníkem náročně řešené tvrze byl Ješek ze Šternberka, jenž Kurovice obdržel od biskupa poté, co se v roce 1385 zmocnil původní kurovické tvrze držené biskupským manem Jaroslavem z Kurovic. V průběhu 15. století proběhly ještě dílčí stavební úpravy tvrze (obnova severní části paláce, stavba dvouprostorového jižního křídla), které měly napravit škody způsobené v husitských a česko–uherských válkách.Exteriér tvrze v Kurovicích

Pokračující stavební a dendrochronologický průzkum kurovické tvrze v průběhu roku 2013 přinesl řadu zjištění k prozatím málo poznané přestavbě sídla, dosud zběžně kladené do druhé poloviny 15. století. Bývalá koruna dvorní zdi západního paláce nesla trám vytesaný z dubu smýceného v sezoně 1459/1460. Další indicií rozsáhlejší stavební činnosti je stropní trám, dosud existující v jednom ze suterénů jižního křídla, vytesaný z dubu smýceného mezi lety 1456 a 1461. 

Do počátku 60. let 15. století tedy nejspíše spadá i výstavba dvouprostorového jižního křídla, vloženého mezi starší západní palác a věž. Snad v téže době mohlo vzniknout i severní křídlo, později převrstvené renesanční přestavbou. Na vnějším, severním průčelí tvrze se dosud dochovala část hlazené pasparty okna, jež svojí polohou neodpovídá dnešní podlažnosti objektu. Rozšíření vnitřní zástavby tvrze do trojkřídlého půdorysu si vyžádalo odstranění převážné části rozměrného západního rizalitu paláce.

Nové poznatky tedy naznačují, že již počátkem 60. let 15. století nejspíše probíhala přestavba tvrze, realizovaná buď Matoušem ze Šternberka, nebo až po roce 1462 Vaňkem z Bařic. Zřejmě ve druhé polovině 15. století vyrostlo i vnější zděné opevnění, tvořené kamennou zdí snad s ochozem v koruně a zbudované na půdorysu nepravidelného oválu na koruně vnitřního valu. Přibližně v této podobě přečkala kurovická tvrz až do závěru 15. století, kdy začala další významná etapa jejího vývoje, spjatá však již s rodem vladyků z Vrchlabí.