Poznejte kroměřížský zámek a zahrady

Využijte babího léta a přijďte se pokochat památkami a krásami Kroměříže. Kromě reprezentačních sálů či zámeckých sbírek Arcibiskupského zámku si můžete užít i dvou půvabných zahrad a zvířat v nich žijících. 

K letním aktivitám již tradičně patří návštěvy památek a každý památkový objekt nabízí svým návštěvníkům něco navíc, ať už jsou to různé výstavy, hudební či divadelní vystoupení nebo jiné doprovodné akce. Asi největší skupinou, která památky o prázdninách navštěvuje, jsou rodiny s dětmi. Děti jsou zvídavé, neposedné a čiperné a i při krátké prohlídce zámeckých interiérů je pro ně náročné udržet celou dobu pozornost. O to větší zážitek pak mají ze zámeckých zahrad v Kroměříži – Podzámecké a Květné.

Podzámecká zahrada je zdarma přístupný krajinářský park (otevřena je denně od 7.00 do 20.00 hodin), ve kterém najdete prvky baroka i romantismu, potůčky, rybníky, sochařskou výzdobu a drobné stavby. A pokud jste v zahradě s dětmi, určitě neminete zookoutek s opicemi a minihospodářství s dalšími zvířaty. 

V zookoutku uvidíte dva paviány pláštíkové Ctirada a Bakata, kteří Podzámeckou zahradu obývají od srpna 2012, kdy přijeli z liberecké ZOO. Opičky jsou to velmi čilé a kreativní a své obdivovatele baví mnohými kousky. 

Ve svém příbytku dokázali oloupat strop a postupně rozebrat i betonovou podlahu, a aby je zase nenapadaly nějaké opičí vylomeniny, dostávají každý týden do klece silnou větev, kterou jejich svižné ruce dovedou rozebrat na mulčovací kůru během pár dní. 

Ve vedlejší kleci se nacházejí o poznání klidnější makakové – Kikina a Mikina, kteří pocházejí z hodonínské ZOO. V zookoutku uvidíte i andulky, korely, kanáry, křepelky japonské nebo holoubky diamantové, dále kočky, celou rodinku nutrií nebo zlatého bažanta. 

Kousek od zookoutku se nachází malé hospodářství, kterému vévodí kachny čínské, karolinky, mandarinky nebo v současné době velmi populární kachna indický běžec vyznačující se dlouhým zdviženým krkem a údajným apetitem k slimákům devastujícím zeleninové i květinové záhony našich zahrad. Uvidíte zde i dvě dámy – černé labutě, které občas odlétnout na krátký výlet, ale za týden se vrátí zpět. 

Určitě nepřehlédnete kozí rodinku, bílé králíky, husy, krocany a daňky či zakrslé slepice rousné, jejichž běháky se vyznačují pernatými ozdobami. Není dovoleno zvířata krmit, ale pokud máte doma staré suché pečivo, můžete je odevzdat do připravených nádob. 

Zvířata jsou v Podzámecké zahradě velmi spokojená, některá mají možnost se volně pohybovat, a přesto zahradu nikdy neopustí a tím ani svědomitou péči svého ošetřovatele a pravidelný přísun pestré stravy za svobodu prostě nevymění. O všechna zvířata se více než třicet let stará pan Bronislav Papež, který, jak sám říká, během těch třiceti let neopustil na noc Kroměříž, a tak je svým zvířatům vždy nablízku. 

Také návštěvu Květné zahrady, vzdálené od zámku asi 15 minut chůze, vám zpestří přítomnost zvířat. Obzvláště obyvatelé Králičího kopce. V současné době tam v kotcích žije 7 dospělých králíků, kteří během letošního roku měli už třikrát mláďata. Králíci jsou klidní a návštěvníci si je mohou dokonce pohladit, když jsou ve volném výběhu kolem kopce. Na další zvířata narazíte u ptáčnice. 

Uvidíte zde slepice rousné, benešovské holuby, hrdličky a bažanty diamantové a zlaté. Na návštěvu Květné zahrady si určitě vymezte dostatečně dlouhou dobu, naše zvířátka vás i vaše děti určitě pobaví svými veselými kousky. 

Reprezentační palác a jeho zahrady byly rezidencí olomouckých biskupů a arcibiskupů. Na místě původního velkomoravského hradiska vznikl gotický hrad, později přestavený na renesanční. V třicetileté válce hrad zničen švédskými vojsky a na jeho místě byl postaven honosný raně barokní palác. 

Komplex zahrad (Podzámecká zahrada a Květná zahrada) a zámku v Kroměříži byl roku 1995 zařazen mezi národní kulturní památky České republiky a od roku 1998 je zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Patří k nejvýznamnějším zahradním dílům nejen u nás, ale v celosvětovém měřítku, a je v podstatě jedinou svého druhu v Evropě. Myšlenka na založení Květné zahrady vzešla od biskupa Karla II. Lichtensteina z Castelkorna poté, co se mu dostala do rukou kniha o zahradách ve Versailles. Ty ho natolik nadchly, že se rozhodl podobně krásné zahrady založit také na biskupských državách v Kroměříži. 

Projekt svěřil císařskému architektovi Giovannimu Pietrovi Tencallovi, realizace pak proběhla v letech 1665–1675. V následujících staletích však prošla zahrada různými úpravami, sloužila po určitou dobu také jako zázemí pro zámek a na původně květinových záhonech se pěstovala zelenina a ovocné stromy. Paradoxně, právě díky tomu se dochovala, protože nebylo změněno její původní základní rozložení. A díky dobové dokumentaci jsou také poměrně dobře známy i všechny rostliny, které v původním Libosadu byly. 

Karel z Lichtensteinu-Castelkorna pozval rytce Justuse van den Nypoota, který hotovou zahradu zvěčnil. Vzniklé grafiky pak biskup rozdával návštěvám jako dárek. Díky tomu je velmi dobře známé, jak zahrada vypadala, což bylo pro její obnovu, která nedávno proběhla, velmi důležité. V roce 1998 byl celý areál Arcibiskupského zámku a zahrad díky své jedinečnosti zapsán na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO

Původně byla jen zelinářskou a květinovou zahradou pod hradem na prostorách k řece Moravě. Od 15. století se měnilo její poslání i vzhled a v 17. století byla přebudována na barokní zahradu jako pokračování zámku až ke schodišti u řeky. V 19. století došlo k přebudování zahrady na stylový krajinářský park o velikosti 64 ha, využívající provedené regulace řeky Moravy a odvodnění bažinatého lužního lesa. 

Bohatým využitím vodní složky (potůčky, rybníky), botanickou skladbou luk i porostů s romantickými stavbami (Pompejánská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon,Colloredova kolonáda) a sochařskou výzdobou (busta arcib.Rudolfa Jana, busta arcib.Sommerau-Beckha) se řadí k předním evropským krajinářským parkům.