Dirigenti z celého světa v Kroměříži

Posledním koncertem v rámci 47. ročníku festivalu Hudba v zahradách a zámku je Závěrečný koncert dirigentských kurzů, kde hraje zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů a dirigenty jsou lektoři a absolventi tradičních kroměřížských letních kurzů. 

Program uvádí šéfdirigent zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů Tomáš Netopil.

Serenáda pro smyčce E dur op. 22

-          Moderato

-          Tempo di Valse

-          Scherzo, Vivace

-          Larghetto

-          Finale, Allegro vivace 

Suita č. 1 pro malý orchestr

-          Andante

-          Napolitana

-          Española

-          Balalaika

 

Suita č. 2 pro malý orchestr

-          March

-          Waltz

-          Polka

-          Galop

Symfonie č. 2 D dur op. 36

-          Adagio molto-Allegro con brio

-          Larghetto

-          Scherzo: Allegro

-          Allegro molto

 

Dirigent, kterému už tleskali v Tokiu, Drážďanech i ve Vídni. Ještě před deseti lety hrál jako houslista v cimbálové muzice. Dnes diriguje ty nejprestižnější orchestry po celém světě. Kariéra kroměřížského rodáka nabrala strmý směr vzhůru na mezinárodní scénu. Do roku 2012 byl šéfdirigentem orchestru Národního divadla v Praze. 

Od letošní sezóny bude zastávat funkci hudebního ředitele Aalto Theater a Filharmonie v německém Essenu. Jako symfonický dirigent spolupracoval s mnoha českými i zahraničními orchestry – Česká filharmonie, Manchestr, Londýn, Liverpool, Berlín, Fiorentina, Lipsko, Stockholm, Roma, Tokio. Jako operní dirigident vystupoval mna operním festivalu v Salzburgu a dalších operních domech: Mnichov, Janov, Neapol, Torino, Bologna, Benátky, Tokio. 

Toimáš Netopil studoval hru na housle na Konzervatoři P. J. Vejvanovského a dirigování na AMU v Praze. Pokračoval na Královské akademii ve Stockholmu a v americkém  Aspenu, kde získal hlavní cenu Americké dirigentské akademie a kam se pravidelně vrací jako hostující dirigent.

Byl jeden z nejvýznamnějších hudebních skladatelů všech dob a je světově nejproslulejším a nejhranějším českým skladatelem vůbec. Dvořákova symfonická díla jsou obvyklou součástí repertoáru významných orchestrů a jsou hrána na festivalech vážné hudby po celém světě. Síla jeho melodické invence uchvacuje dodnes odborníky i laiky a brala dech i skladatelovým současníkům (je znám Brahmsův výrok: „Dvořákova témata pro vedlejší myšlenky by mně docela stačila i na myšlenky hlavní…“).

Podstata a charakter Beethovenovy osobnosti a umění v mnoha ohledech přesáhly jeho předchůdce, Haydna a Mozarta. Jeho tvorbu převratně utvářejí revoluční elán, bojovnost, zápas o nového, mravně vyššího a svobodného člověka – v jeho případějde o nedílnou jednotu technického mistrovství s uvědomělým základem myšlenkovým a etickým. S Beethovenem vstupuje do dějin – v protikladu k feudálnímu muzicírování – svobodná individualita, nezávislý umělec-myslitel. Je blízký naší době tím, že je první velkou hudební tvůrčí osobností, kterou rozhodujícím způsobem zasáhlo ovzduší vědeckého pokroku, filozofie a revolučnínázory na společenský řád.

Stravinského hudba je především plná intelektuálního vtipu. Je jasná, stylově vyhraněná, často nepředvídatelná – záměrně uhýbající a často plná podivné ironie. Na rozdíl od svých expresionistických a pozdně romantických současníků není jeho tvorba příliš citově silná – dává důraz především na řemeslnou stránku.