100 let od sarajevského atentátu

K sarajevskému atentátu došlo dne 28. června roku 1914. Události, které po něm následovaly, v mnoha ohledech změnily osud nejen Sarajeva a Bosny a Hercegoviny, ale i Evropy a zbytku světa. Sarajevský atentát se v evropské historiografii považuje za začátek první světové války, ve které zahynulo kolem 9 milionů lidí. 

Součásti výstavy, která se v kroměřížském kině Nadsklepí uskuteční od 3. do 30. září 2014, bude i patnáctiminutový němý dokumentární film s názvem Souder Ausgabe Sarajevo 1914 nacházející se ve sbírkách Kinotéky Bosny a Hercegoviny.

Výstava SARAJEVSKÝ ATENTÁT přibližuje poslední okamžiky života arcivévody a následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d′Este a jeho choti Žofie Chotkové.

Na úvod výstavy, ve středu 3. září, se v kině Nadsklepí bude promítat český dokumentární film Sarajevský atentát z roku 1975. Podívejte se na sestřih: 

Sled fotografií na vystavených panelech kopíruje oficiální program pobytu arcivévody Františka Ferdinanda a jeho manželky vévodkyně Žofie von Hohenberg, který vypadal následovně: příjezd do Bosny a Hercegoviny a do Sarajeva, ubytování v Hotelu „Bosna“ v lázních Ilidža nedaleko Sarajeva, prohlídka samotného Sarajeva, přítomnost arcivévody Františka Ferdinanda na vojenských manévrech v okolí Sarajeva, první neúspěšný atentát i jeho úspěšné dokonání. 

Následují fotografie ze Sarajeva po atentátu - zatknutí atentátníků, doprovod ostatků arcivévody Františka Ferdinanda a jeho manželky ze Sarajeva, obvinění a soudní řízení s atentátníky, postavení pomníku Františku Ferdinandovi a Žofii von Hohenberg v roce 1917, stejně jako přenášení ostatků a pohřeb atentátníků na hřbitově Svatý Marko v Sarajevu v roce 1920.

Výstavu připravil u příležitosti stého výročí atentátu tým pracovníků Národního historického archivu v Sarajevu v čele s jeho ředitelem Sejdalijou Gušićem. Tato instituce je jedna z mála, která vlastní materiály, které se přímo k sarajevskému atentátu vztahují.

Výstava vznikla ve spolupráci Velvyslanectví Bosny a Hercegoviny v Praze, Velvyslanectví Rakouské republiky v Praze a odborem veřejné diplomacie MZV ČR.