Temné hlubiny štěstí v Galerii Orlovna

 

Kroměřížská Galerie Orlovna připravila výstavu, na které se představuje sedm výrazných mladých výtvarníků, kteří už dnes patří ke špičce své výtvarné generace. Vernisáž se uskuteční v pondělí 19. 5. 2014 v 17 hod. Úvodního slova se ujme kurátorka výstavy PhDr. Rea Michalová. 

Galerie Orlovna, Kroměříž, Na sladovnách 1492, Kroměříž, www.galerie-orlovna.cz

Aleš Brázdil, Jan Gemrot, Martin Kámen, Ondřej Oliva, Róbert Palúch, David Saudek, Pavel Vašíček

Výstava potrvá od 20. 5. do 15. 6. 2014

 

„Kdo mluví o štěstí, má často smutné oči.“ Louis Aragon (1897–1982) 

Výstavní projekt „Temné hlubiny štěstí“ prezentuje sedm významných autorů současné umělecké scény, kteří ve svých dílech zpracovávají existenciální téma „paradoxního štěstí“ dnešní doby. Aleš Brázdil, Jan Gemrot, David Saudek a Pavel Vašíček představují individuálně rozrůzněné malířské přístupy, sahající od hyperrealistické a realistické tvorby k expresivnímu, barokizujícímu výrazu a konceptuálněji zaměřené linii. Martin Kámen je tvůrcem aranžovaných fotografií. 

Objekty vystavují Ondřej Oliva a Róbert Palúch. Projekt „Temné hlubiny štěstí“ reflektuje věčnou rovnováhu sil ve vesmíru. Zrcadlí fakt, že oba extrémy jednoho děje se nalézají ve stejném bodě v časoprostoru. Zánik je současně vznikem, okamžik štěstí je zároveň momentem hrůzy. Tento přírodní i filozofický, snad jediný všeobecně platný princip, představuje jednu z možných cest k pochopení vlastní existence. Přijetím takového poznání se stáváme samostatnou entitou anebo, snad lidově řečeno, dospělým jedincem. Schopnost prožívat štěstí je spjata se schopností snášet jeho ztrátu a s ní spojenou bolest, což ve své jednotě vyjadřuje hlubiny lidské osobnosti. 

V posledních letech se vědci soustředili na otázku „více blahobytu, avšak nikoli více štěstí“, neboť ačkoli se v posledním půlstoletí mnohonásobně zlepšily životní podmínky, lidé se šťastnějšími nestali. Přímo úměrně k tomu, jak v hyperkonzumní společnosti trh stále lépe uspokojuje osobní potřeby, vzrůstá nespokojenost jedince se sebou samým. Gilles Lipovetsky příznačně hovoří o „paradoxním štěstí“. Dnešní člověk ve svrchované míře konzumuje k oslnivosti dovedený spektákl o štěstí celebrit. Tradiční logiku zastírání nahrazuje ostentativní předvádění výjimečných podmínek a zdánlivého štěstí. Avšak za „třpytivou“ podívanou se otevírají nedozírné propasti… 

Štěstí jako společenský ideál se začalo prosazovat již na počátku 20. století, ale v hierarchii hodnot a ve společenských normách mu bylo přiřknuto až druhé místo, podrobeno vyššímu řádu morálky a povinnosti. Ve druhé polovině 20. století rozložila logika masové spotřeby mravoučná kázání a ustavila kulturu, v níž štěstí vítězí nad morálním kodexem. „Štěstí anebo nic“. Z mého pohledu, je-li štěstí stavem, kdy naše potřeby jsou beze zbytku naplněny, patří mezi ně zajisté i morální zadostiučinění. Toto filozofování bych zakončila slovy: „Štěstí nepochází z velikosti života, ale z jeho malých a osvěžujících věcí, které se musí pěstovat a vyhledávat… Ostatně – štěstí nemusí být ničím veselým a blaženým, jsem si skoro jist, že štěstí mohou být velká a tragická jako umělecká díla.“ Karel Čapek (1890–1938) Rea Michalová

 

 

Aleš Brázdil /1983/ 2003 – 2009 Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana)

Jan Gemrot /1983/ 2002 – 2008 Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana) 

Martin Kámen /1982/ 2003 – 2008 Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér Nová média II. Veroniky Bromové)

Ondřej Oliva /1982/ 2005 – 2010 Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér Sochařství I. Jaroslava Róny) 

 

Róbert Palúch /1985/ 2004 – 2010 Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér Sochařství I., 2004–2005 prof. Jan Koblasa, 2005–2010 Jaroslav Róna)

David Saudek /1966/ 1991 – 1997 Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér sochařství prof. Stanislava Kolíbala, Ateliér nových médií prof. Michaela Bielického) 

 

Pavel Vašíček /1979/ 2000 – 2006 Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana)