Zámek Holešov turistická sezona 2021

Největším výstavním projektem letošního léta na zámku v Holešově bude unikátní kolekce replik, faksimilí a reprodukcí nejtajemnějších předmětů všech světadílů. Exponáty mají jedno společné – okolnosti vzniku nebo účel obklopují záhady a tajemství. Výstava se jmenuje Největší záhady a tajemství světa, začne 3. června a potrvá do 29. srpna. 

Výstava představí čtrnáct stanovišť s exponáty a instalaci umocní moderní multimediální prvky jako videomapping, televizní obrazovky, speciální světelné efekty či holografie. Dominantou bude obří replika sochy Moai - symbolu Velikonočního ostrova, nicméně nejdražším exponátem propracovaná kopie slavné Mitchell-Hedgesovi křišťálové lebky, která se stala hlavním vizuálem výstavy. Originál byl objeven v roce 1927 u mayského města Lubautum v dnešním Belize. Má odnímatelnou čelist a údajně vyvolává hypnotické stavy. Kopie je stejně jako originál vybroušena z jednoho kusu krystalu přírodního křišťálu v poměru jedna ku jedné. Krystal pochází z naleziště v Jižní Americe a replika tak má ve srovnání s originálem nejbližší možné složení. 

Pozornost návštěvníků jistě zaujme také série náboženských artefaktů - Svatý grál, ze kterého Ježíš Kristu pil při Poslední večeři Páně, kopí osudu, které mu římský voják zabodl do boku a relikvie Turínského plátna, do něhož Kristovo tělo po ukřižování zabalili. Na více než čtyři metry dlouhém pruhu látky zůstal okem viditelný otisk jeho tváře a těla. Ne všichni odborníci s tímto tvrzením ale souhlasí. Výjev do plátna si návštěvník v Holešově může prohlédnout prostřednictvím videomappingu.

Připomínkou jedné z nejstarších civilizací světa bude Sumerská hvězdná planisféra. Jde o mapu zemské polokoule, která pravděpodobně odkazuje k biblické zkáze Sodomy a Gomory. Jako „hudební zbraň hromadného ničení“ je přezdívaná stříbrná trubka z hrobky faraona Tutanchamona. Traduje se, že dokáže přivolat válku a patří do série objevů britského archeologa Howarda Cartera, který faraonovu pohřební komoru objevil v roce 1922.

Další exponát je maketou mystické knihy Codex Gigas zvané Ďáblova bible. Originál pochází pravděpodobně ze 13. století a v chrudimském klášteře ji zřejmě sepsal jediný člověk. Má 640 stran a dřevěné desky s kovovým zdobením potažené kůží udajně ze 160 oslů. Pojmenovaná je podle zobrazení ďábla. 

Více ZDE