Výrazný kuželovitý vrchol Hradu (560 m) je od Hrádku po modré turistické značce vzdálen jen jeden kilometr. Nad rozcestníkem se zdvihá vlastní skalnaté témě kopce převyšující okolní terén asi o 15 metrů a z turistické trasy k němu vybíhá dobře vyšlapaná pěšina. I když nahoře najdeme trampy využívaný plácek připomínající miniaturní hradní nádvoříčko, tady na Hradě se kupodivu žádná středověká fortifikace k nebi netyčila. Tohle místo bývalo „jen“ důležitým strážným bodem, odkud se v období třicetileté války za pomoci zapálené vatry hradům Lukovu a Buchlovu oznamovalo nebezpečí vpádu švédských vojsk.
Hrad tedy na Hradě nikdy nestával, ale přesto je zajímavým a romantickým místem, neboť se na jeho vrcholu i svazích setkáme se zajímavými skalními výchozy.
Na jeho vrchol jdete údolím s chatami od rekreační přílepské nádrže Mojena. Velký kus cesty je po asfaltové lesní silničce, zbytek – hlavně to ostré převýšení, pak už cestou lesní, pokrytou místy předjarním blátem. Ještě kus pod vrcholem ve vykáceném svahu mezi dvěma lesními cestami narazíte na první, asi 5 m vysoký pískovcový skalní výchoz. Z téhle skalky se otevřel překvapivý výhled přes „moře“ Mladcovských a Vizovických vrchů až na vzdálené vrcholky bělokarpatských hor.
Hostýnské vrchy jsou tvořeny flyšem, ale jsou navíc rozděleny do čtyř geomorfologickcýh oblastí. Tahle jejich část u Přílep sice spadá do Lukovské vrchoviny... ale zatímco holá hladká skála připomínala ty viděné na Ondřejovsku (a tvořené tudíž ráztockými a lukovskými vrstvami soláňského souvrství), jeji členitější kolegyně (a i ten skalní pilířek předtím) upomínal na skály na Čerňavě, tvořené už rusavskými vrstvami zlínského souvrství.
Restaurace Scéna
Facebook Scéna
TABUclub.cz
Facebook TABU