Tanec magnetické balerínky

Představení FRACTURED je odvážný experiment zkušené choreografky Andrey Miltnerové, které se podařilo nasimulovat evoluci v reálném čase. Rozehrává kafkovsky děsivou metamorfózu do různých forem života za zvuků roztříštěného Bachova concerta. TANEC MAGNETICKÉ BALERÍNKY je obraz a zvuk v pohybu. Tímto sólem posouvá hranice hloubkové analýzy pohybu. 

Tanec magnetické balerínky uvádí Dům kultury v Kroměříži ve středu 13. listopadu 2013 od 19:30 hodin. 

Dlouhodobý etnochoreografický výzkum Andrey Miltnerové nabývá představením Fractured podoby odvážného experimentu: zkušené choreografce se zde podařilo nasimulovat evoluci v reálném čase. V divadelní laboratoři, stísněném prostoru jediného světelného čtverce, rozehrává kafkovsky děsivou metamorfózu do různých forem života, za zvuků roztříštěného Bachova concerta. Animálnosti pavouka, kobylky nebo žáby se v průběhu představení začíná zmocňovat substance lidskosti – tanečnice nakonec odkrývá svou tvář. Smutně neúprosné předurčení veškeré biologické hmoty - růst a replikace, tepání, dýchání, pohyb – je jediným srozumitelným komunikačním prostředkem s mimolidským světem. 

Vidíme před sebou člověka, zvíře, surreálního tvora, mimozemskou bytost, výplod naší imaginace, projekci sama sebe? – instinktivnost pohybů tanečnice boří hranice všech identit. Technicky precizní choreografie staví na expresivnosti detailu, na síle obrazu, ve kterém čas plyne zpomaleným tempem. Precizně načasované mikropohyby odhalují temný svět svalů a šlach pod kůží, atakují hranice tělesných možností, provokují krásou fyzična. S minimem výtvarných prostředků, maximem výrazových prostředků dráždí divákovu imaginaci. Fractured bylo úspěšně uvedeno na European Festival of Contemporary Dance v Bytomu a v Krakově, na Euroscene v Lipsku a pozvánku obdrželo i na festival Unidram v Potsdamu a do Korzo Theatre v Den Haagu.

Pohyb v kontextu obrazu a zvuku - obraz a zvuk v pohybu. Magnetická balerínka těká uprostřed minimálního, avšak mnohodimenziálního prostoru, který umožňuje rozšířené vnímání a prožívání tance. Intenzivní pohybové sekvence ve spojení se zvukovou koláží a úzce napojeným, pohyblivým světelným designem, předkládají nenásilné, místy iritující, jindy zranitelné osobní svědectví o urputné obsesi pohybem, o něžné vzpomínce na dětství, o věčném plameni, který v člověku hoří, dokud ho nespálí na prach... Zkušená tanečnice a choreografka tímto sólem posouvá hranice svého etnochoreologického výzkumu a vrhá do prostoru kolem nové poznatky z hloubkové analýzy pohybu.

Britská tanečnice a choreografka českého původu, která žije trvale v Praze, se už řadu let koncentruje na barokní tanec a jeho kreativní fúzi s dalšími tanečními technikami, především současným tancem. Narodila se v Londýně, kde vystudovala klasický i moderní tanec. Do Prahy přišla za souborem baletu Národního divadla. Tančila i v několika muzikálových produkcích. Spolupracuje jako performerka s řadou domácích a zahraničních tvůrců.. Hluboký zájem o barokní estetiku ji přivedl ke spolupráci na rekonstrukci barokních oper a k vlastním projektům, např. Barokní tělo odhaleno, Pentimento a Vertikální horizontála. Spolupracuje se souborem staré hudby Collegium Marianum a Collegium 1704. Její současný taneční, sólový projekt Fractured, byl velice úspěšně uveden v Polsku a na euro-scene Leipzig a je pozván do divadla Korzo v Den Haag v Holandsku. 

Studoval UMPRUM, obor grafika, poté vystřídal různá zaměstnání a v roce 1983 emigroval do Francie, kde založil Mimo theatre a působil jako klaun a loutkář. Po dvou letech odešel do Kanadského Toronta, založil autorské, pohybové divadlo s živou hudbou, Sound Image Theatre. Několikrát získal prestižní cenu Dora Mavor Moore za nejlepší inscenaci, design, scénickou hudbu a režii. V roce 2001 se Komárek přestěhoval zpět do Prahy, kde tvoří pohybové a taneční, autorské projekty, jako například: Tanec papírových tanečnic, Kampa sonáta (Pražské quadrienále 2011), anebo Utroby krávy (Košické Divadlo na peroně ). Krom toho pracuje jako světelný designer převážně na poli alternativní scény a uspořádal i několik výstav svých fotografií. V roce 2009 získal cenu Divadelní osobnost roku, udělovanou Festivalem Next wave a v roce 2010 cenu za světelný design, udělenou v rámci Festivalu Tanec Praha.