Arcibiskupský zámek a zahrady patří mezi nejatraktivnější místa České republiky a ročně je navštíví téměř než 200 000 návštěvníků. Jedinečnost kroměřížských památek, konkrétně Arcibiskupského zámku, Květné a Podzámecké zahrady, stvrdil v roce 1998 zápis na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Arcibiskupský zámek je pozoruhodným komplexem historických sálů, knihoven, unikátního hudebního archivu a obrazárny, která patří mezi nejhodnotnější kolekce svého druhu v celosvětovém měřítku. Také Květná zahrada, která je architektonicky a historicky nejcennější památkou ve městě, nemá ve světě srovnání. Představuje vrcholné dílo evropského zahradního umění 17. století. Jedná se o přelomovou fázi vývoje mezi renesančními zahradami italskými a zahradami francouzskými barokně klasicistního typu, jako je například Versailles. Podzámecká zahrada naopak představuje romantický park o rozloze 64 ha s velkorysou výsadbou stromů doplněnou vodními plochami a drobnou architekturou. Tento komplex je vskutku ojedinělý a těžko v České republice najdete srovnání!
Arcibiskupský zámek
Kroměříž vlastnili od první čtvrtiny 12. století olomoučtí biskupové, později arcibiskupové. Ti, zároveň se svým jmenováním významným církevním hodnostářem, získávali také vysoký šlechtický titul - kníže. Kroměřížský zámek a zahrady využívali především jako letní rezidenci k prezentaci svého šlechtického postavení. Oddávali se zde svým zálibám a odpočinku. Velmi významně se do historie zapsal biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624 – 1695), který ve městě zpustošeném třicetiletou válkou a zničení původního goticko-renesančního paláce švédskými vojsky, dal v druhé polovině 17. století vystavět honosnou, raně barokní knížecí rezidenci. Ta dodnes reprezentuje společenský, politický a kulturní význam olomoucké arcidiecéze. Italské pojetí ji vtiskli architekti vídeňského císařského dvora Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla.
Desítky sálů s historickým mobiliářem, desetitisíce svazků zámecké knihovny, díla hudebního archivu i jedinečné poklady obrazárny patří k tomu nejvýznamnějšímu, co v České republice najdete.
Můžete obdivovat krásu spojenou s příběhy a událostmi jednotlivých pokojů a sálů, např. Manský sál, Carský pokoj, Růžový salon, Poradní sál, Trůnní sál nebo Lovecký sál. Je jich téměř 40. Největším z nich, a patrně také nejkrásnějším rokokovým sálem v České republice, je sál Sněmovní. Dnešní název získal v bouřlivém roce 1848, kdy bylo z Vídně do Kroměříže na několik měsíců přeneseno zasedání ústavodárného rakouského Říšského sněmu. Zámecká knihovna patří k nejcennějším historickým knižním fondům v České republice. Najdete v ní 90 tisíc svazků (asi tisícovka pochází z 16. století a 20 tisíc je jich datováno do roku 1800). Neméně zajímavá je kolekce rukopisů, z nichž nejstarší pochází z počátku 9. století, a unikátní je i sbírka hudebních rukopisů, jež zahrnuje například díla P. J. Vejvanovského, A. Pogliettiho, J. Haydna, W. A. Mozarta nebo L. van Beethovena. Interiéry knihovny jsou vybaveny bohatě zlacenými barokními dřevěnými skříněmi z 18. století. Inventář je doplněn o vyřezávanou balustrádu a čtyři historické glóby, jenž jsou pravděpodobně darem francouzského krále Ludvíka XIV. Vstupní prostor do zámku z Podzámecké zahrady – Sala terrena - je zdoben sochami faunů, bohatými štukaturami i dvěmi umělými, bizardními jeskyněmi, kde například najdete ztvárnění těžby rudy na biskupských statcích.
Restaurace Scéna
Facebook Scéna
TABUclub.cz
Facebook TABU