Tip na výlet: Projděte se židovskou čtvrtí v Holešově

Nejstarší zmínku o Židech na Holešovsku představuje zpráva v zemských deskách moravských z roku 1391, podle níž měl Žid Pešak (Pessach) z Brna získat dvůr v Kostelci u Holešova. Počátky židovského osídlení Holešova však s jistotou souvisejí až s vypovězením Židů z moravských královských měst v roce 1454. Židé se uchýlili do poddanských měst, kde nalezli za nemalý "ochranný" plat útočiště. Své sídliště postupně rozvinuli na předměstí hned za Přerovskou bránou. V 18. století bylo zde Židů už přes 2 000. Později se jejich počet zmenšoval – často odcházeli do velkých měst. A židovská čtvrť se kvůli natěsnaným domům i nevyhovujícím hygienickým podmínkám také měnila.

Místem oddělujícím Holešov od ghetta byla brána Přerovská, jinak též Židovská, zbořená roku 1906. Hned za ní bylo náměstíčko, dnešní náměstí Svobody. Uprostřed něho stávala honosná "Nová" synagóga se čtyřmi cibulovitými věžemi v rozích a bohatě zdobeným interiérem. Je nenahraditelná škoda, že tato umělecká a historická vzácnost byla zničena nacisty v roce 1941. Stávala tu od roku 1893, kdy už židovská obec byla ekonomicky tak silná, že Stará synagóga, skrovná ve svém zevnějšku a jednoduchá v interiéru, nemohla už dostatečně reprezentovat společenský význam židovské obce.

Na místě této "Staré" synagogy stávala původně skromná dřevěná synagóga. Požár, vzniklý v ghettu roku 1560, zničil převážnou část okolních domů a také modlitebnu, avšak brzy poté se Židé pustili do stavby synagogy kamenné. Svým ojedinělým charakterem lidového polského typu je zajímavým dokladem kulturní úrovně Židovstva v 16. - 18. století. Stará synagóga se nakonec zachovala jen díky tomu, že už byla opuštěná a zchátralá a používala se její nový protějšek. Právě v době druhé světové války byla sloužila jako skladiště. A protože ostatní synagógy tohoto typu byly v celé střední Evropě nacisty zničeny, stala se světovým unikátem, který se po nákladných a zdařilých renovacích, dokončených v roce 1966, těší pozornosti četných návštěvníků z dalekého zahraničí.

Stará holešovská synagóga nese čestný titul "Šachová synagoga" k poctě učeného holešovského rabína Sabbatai ben Meir Kohena, zvaného "Šach", který se narodil roku 1621 ve Vilně a uchýlil se do Holešova, kde jako významný teologický učenec a náboženský spisovatel roku 1663 zemřel. Jeho hrob na místním židovském hřbitově se stal poutním místem Židů z celého světa.

Hřbitov se rozprostírá na levém břehu Rusavy. Od řeky je oddělen vysokou zdí, již značně věkem narušenou. Byla částečně obnovena na počátku 18. století, když velká povodeň r. 1686 strhla původní ohradu a odnesla i část hrobů. Na hřbitov se vchází hlavní branou z ulice. V Holešově ve své době byli pohřbíváni souvěrci z celého bývalého obrovského okresu - rabinátu. Jednotlivé hroby nevznikaly ve vrstvách, ale skupováním sousedních pozemků, což je ve srovnání s jinými židovskými hřbitovy neobvyklé. Vzhledem ke stáří hřbitova je počet hrobů možno odhadnout na 3000.

Holešovský rabinát byl rozsáhlý, rozprostíral se od Dřevohostic až za Vizovice. V 18. století byla v Holešově více než jedna třetina občanů židovského vyznání, v roce 1848 bylo tu ještě 1694 Židů. V době německé okupace bylo z města Holešova posláno do koncentračního tábora v Terezíně 293 osob židovského vyznání. V roce 1945 se jich vrátilo pouhých 14. K uchováni jejich památky je ve smuteční síni na blízkém židovském hřbitově zasazena mramorová pamětní deska se jmény umučených.

Tradiční Festival židovské kultury Ha-Makom letos s podtitulem „Sto let republiky“ přinese mimo jiné připomínku T. G. Masaryka. Hlavní výstavou totiž bude „Masaryk a Svatá země“, která představí dosud nepublikované fotografie z návštěvy prezidenta T. G. Masaryka do Svaté země v roce 1927. Zároveň osvětluje jeho výjimečný vztah k židovství a jeho genezi od Masarykových dětských let. Při 18. ročníku Festivalu židovské kultury Holešov přivítá také mnohé známé osobnosti a výtečné umělce.  Stejně jako v minulých letech dorazí do Holešova brigádníci z různých zemí, kteří budou kromě práce také poznávat kulturu, město i jeho okolí. Součástí programu festivalu bude opět možnost ochutnat židovské speciality.