Olympic vstává z popela, vydává desku

V květnu letošního roku zastihla český hudební svět smutná zpráva o smrti bubeníka skupiny Olympic Milana Peroutky. Kapela, která rok předtím oslavila padesát let existence, řešila obvyklou otázku všech formací na světě, když se jim cosi takového stane. Jít dál, či z úcty k mrtvému spoluhráči a v případě Olympiku i opravdovému kamarádovi kariéru uzavřít?

Petr Janda, Milan Broum a Jiří Valenta zvolili variantu číslo jedna, ovšem s podmínkou. Nejprve se rozhodli najít na Peroutkovo místo náhradu. Poměrně brzy vybrali bubeníka Martina Vajgla, milovníka Olympiku a zkušeného hráče z mnoha sestav. Ten už tehdy hlásil, že jeho ambicí je zachovat původní tvář Olympiku, nehnat jej do modernějšího zvuku nebo písniček se supermoderními aranžemi. Byť první koncerty dopadly dobře, ještě v květnu byl zpěvák a kytarista Petr Janda opatrný. Médiím sdělil, že stále ještě si není jist, zda bude kapela pokračovat dál, zda si vztah s novým členem takříkajíc sedne a zda kapela „dožije“ konce letošního roku.

„Ta možnost je pořád ve hře, protože teď bude záležet na tom, jak si s Martinem Vajglem sedneme a jestli to mezi námi bude v tom dobrém smyslu slova jiskřit. To se ukáže až za čas. 17. května jsme měli první koncert v Bratislavě, který nebyl veřejný. Myslím si po něm, že by to mělo fungovat. Nemám totiž chuť zakládat nějakou novou kapelu. Nicméně ten pocit, který teď mám, se strašně těžko vysvětluje. V podstatě by se dalo říct, že nevím, co bude dál. Ferdovo úmrtí byl obrovský zásah do mého života, a nejenom do něho. Po jeho smrti jsem dostal na telefon asi sto projevů soustrasti, na mail zhruba stejné množství a lidé mi kondolovali i na ulici. Ferdu měli všichni rádi, neměl žádné nepřátele,“ řekl.

V následujících týdnech se ale ukázalo, že zásadní problém nepřišel. Zřejmě posílen tímto faktem ze sebe začal Janda sypat nové písničky, a než se kdo nadál, připravil jich pětadvacet. Nahrál demosnímky a poslal je svým kolegům z kapely, aby vybrali čtrnáct pro nové album. To se také stalo, a tak se čtveřice zavřela do studia a začala nové skladby nahrávat.

V pátek 1. listopadu 2013 představila světu plod své práce. Vydala album Souhvězdí šílenců a rovnou ústy Jandy oznámila, že je to první album z chystané trilogie. Druhá deska – Souhvězdí drsňáků -vyjde příští rok a v roce 2015 následuje album třetí, prý nazvané Souhvězdí romantiků. Potom se stane Martin Vajgl právoplatným členem Olympiku a kapela si dá ve vydávání desek pohov. Důvod je jasný: pokud to tak bude, připíše si v podobě Souhvězdí romantiků na své konto dvacáté studiové album.

Poslechněte si první singl Pane můj, který otextoval Karel Šíp: 

Právě vydané album se původně mělo jmenovat My už jiný nebudem podle singlu vydaného loni k 50. výročí skupiny Olympic. Ten se však na desku nakonec ani nedostal. O texty ke čtrnácti skladbám na albu se podělili Eduard Krečmar, Karel Šíp, Aleš Brichta, Miroslav Černý a Michal Kolařík, čtyři si Janda napsal sám.

Kmotrem nového alba se stal kardiochirurg Jan Pirk, což Janda vysvětlil tak, že ve věku členů kapely je třeba myslet především na zdraví. „Počítáme s tím, že druhé album pokřtí třeba nějaký urolog,“ vysvětlil s úsměvem, a když dodal, že někdy v budoucnu se kmotrem desky možná stane i patolog, byl to docela milý černý humor.

K albu Souhvězdí šílenců chystá Olympic příští rok turné, několik nových písní zahraje už na letošním vánočním koncertě 6. prosince v pražské Lucerně.

„Na koncertu v Lucerně bude v prodeji i vinylová podoba nové desky. Necháme ji vyrobit pro fajnšmekry. A také si seženeme aparaturu a nástroje, na které jsme hráli v šedesátých letech, a část koncertu odehrajeme na ně. Jsme především koncertní kapela, chceme hlavně hrát, v podstatě jsme na permanentním turné,“ zakončil sérii dobrých zpráv Janda.