Uplynulo jen několik týdnů od vzniku Československa a na místo hlavy státu usedl humanista Tomáš Garrigue Masaryk, který měl jednoznačně antisemitské názory. Přesto v Holešově došlo k nepokojům právě proti židovské menšině a hlavní podíl na tom měli někteří příslušníci nedávno vzniklé Československé armády. Jejich následky značně přispěly k zániku židovské čtvrti v Holešově. Je důležité si uvědomit, že krev na rukou tehdy neměl nikdo zvenčí, ale že šlo o akci lidí, kteří sami sebe označovali za Čechy. Ostatně, jedno z hesel, které pogrom provázely, bylo „Seš vlastenec? Tak to nemůžeš zůstat stranou!”
O plánovaných nepokojích se mezi lidmi začalo šuškat už 1. prosince, ale že k nim opravdu dojde bylo jasné až od dva dny později. Tehdy se v jedné holešovské hospodě sešli vojáci ze širokého okolí – někteří až z Ostravy - a začali dolaďovat plány. Vlastně šlo o vojensky promyšlenou akci a její provedení tom odpovídalo. Jako první pro jistotu přeťali telegrafní drát, aby omezili komunikaci s vnějším světem a pomoc zde dorazila co nejpozději.
Pogrom vyprovokovaly falešné zprávy
Co tehdy lidem tolik vadilo? Proslýchalo se totiž, že Židé nemuseli na frontu, že namísto povolání dostávali od úřadů zvláštní doporučení na místa do kanceláří, že vedli pochybné obchody… Zkrátka jejich situace měla být lepší než ostatních. To, že se v holešovském ghettu nacházelo spoustu Židů, kteří se právě vrátili ze zákopů, nikoho příliš nezajímalo…
Při nepokojích zemřeli dva Židé, kteří se právě vrátili z války
Kolem půlnoci tak útočníci začali rabovat židovskou čtvrť. Vyháněli vyděšené obyvatele, rozbíjeli a zapalovali jejich obydlí, obchody a továrny, kradli peníze a šperky. K vojákům se rychle přidali i někteří holešovští obyvatelé. Když našli židovskou dívku Terezii Kappovou, tak ji čtrnáctkrát znásilnili. Když se jim do cesty dostali Hugo Grätzer a Hermann Grünbaum, kteří mezi vojáky objevili své spolubojovníky z války, tak je zastřelili. Ráno ještě další lidé ze čtvrti odnášeli to, co zbylo – třeba nábytek a oblečení. Pomáhali jim i malé děti.
Po pogromu zůstala v Holešově jen hrstka Židů
Ráno dorazilo také 120 vojáků z Kroměříže, aby zasáhli proti útočníkům. Dav byl ale tak divoký, že ho nedokázali zkrotit, to se povedlo až s pomocí 130 jejich brněnských kolegů. Noviny následně celou událost zlehčovaly, patnáct obviněných účastníků se vymluvilo na opilost a dostalo nízké tresty. Oběti pogromu většinou nedostaly vyplacené pojistné. Masaryk údajně měl tuto událost nést těžce a zprávy o ní nepomohly v zahraničí při obhajování existence Československa. Židé začali mít dojem, že ve vznikající republice pro ně není místo a 90 % se jich z Holešova odstěhovalo. Zlomek, který zůstal, zlikvidovali nacisté.
Restaurace Scéna
Facebook Scéna
TABUclub.cz
Facebook TABU