Dnes je tomu přesně 70 let ode dne, kdy komunisté rozhodli, že se Zlín bude jmenovat podle tehdejší prezidenta, tudíž Gottwaldov. Přejmenování Zlína se komunistům velmi dobře hodilo do krámu, a to nejen proto, že se tak zavděčili člověku, který stál v čele komunistického puče. Zároveň šlo totiž o město nedílně spjaté s rodinou Baťů, kteří tu vybudovali světově proslulý podnik, tedy obrovský úspěch kapitalistického hospodářství. Něco takového chtěli soudruzi vymazat z paměti lidí.
Je potřeba říci, že přejmenování města zrovna na Gottwaldov nebylo z iniciativy Klementa Gottwalda, ale na popud lidí, kteří se mu chtěli zavděčit. Nejprve se o tom pokusili na místě jeho dětství, ve Vyškově. Tato myšlenka ale rychle padla, protože Gottwald zde vyrůstal jako nemanželské dítě – to na začátku 20. století znamenalo být vyvrhel. Vyškov proto rád neměl, a tak tamní soudruzi smetli nápad ze stolu.
Nápad se zalíbil komunistům ve Zlíně
Jak ale víme, tak nápad byl smeten ze stolu jen ve Vyškově. V polovině listopadu 1948 si totiž pár funkcionářů na zlínské radnici a ve vedení podniku Baťa řeklo, že přejmenováním města na Gottwaldov se prvnímu dělnickému prezidentovi zavděčí. Tím spíše, když tím městem je Zlín, zhmotnění mnoha myšlenek, které komunisté z principu zavrhovali.
O návratu k původnímu jménu se rozhodlo několik dní po sametové revoluci
Tito funkcionáři tak během dvou dnů sebrali podpisy, odeslali výše postaveným soudruhům tuto údajnou vůli lidu a už za tři dny byl návrh schválen. Gottwald sice chvíli protestoval, že pomníky se mají stavět mrtvým, ale nakonec ho přemluvili ke svolení. A tak se Zlín jmenoval Gottwaldov dalších 41 let, než se krátce po sametové revoluci rozhodlo o návratu k původnímu jménu.
Restaurace Scéna
Facebook Scéna
TABUclub.cz
Facebook TABU