Říká se, že Češi se bojí mluvit cizími jazyky, protože mají strach, že se ztrapní. Jeden zaměstnanec japonského národního parku Šindžuku Gjoen měl podobné obavy také. Na tom by nebylo nic kuriózního, kdyby dotyčný neměl v tomto parku za úkol vybírat vstupné. Jeho ostych tak ve finále znamenal, že nechal bez placení projít 160 tisíc návštěvníků z ciziny. Jeho zaměstnavatel tak přišel o zhruba 5 milionů korun.
Sedmdesátiletý muž, který v letech 2014 až 2016 vybíral vstupné do japonského parku Šindžuku Gjoen, se bál oslovit cizince a požádat je o zaplacení peněz. Tím branami parku bez placení prošlo asi 160 000 turistů ze zahraničí. Lístky jim zkrátka dával zadarmo. Ačkoliv měl povinnost prodávat lístky, tak neměl kompetenci zrušit záznamy o jejich prodeji z databáze řízení parku. O stornování vždy požádal svého kolegu. Bohužel, jiný kolega si tohoto jednání u jednoho turisty všiml a informoval nadřízené. A když později vedení parku přišlo na tento drastický rozptyl mezi počtem prodaných lístků a množstvím obdržených peněz, tak se nestačilo divit.
Bál se oslovovat cizince, protože jeden z nich na něho křičel
Jeden lístek pro dospělé v parku stojí 200 jenů, tedy asi našich 40 Kč, děti ho mají za čtvrtinu této částky. Dohromady ztráta dělala asi 25 milionů jenů, což je u nás kolem 5 milionů korun. To už je samozřejmě solidní částka. I když nám může počínání tohoto prodavače vstupenek připadat tragikomické, tak za ním stál strach, který u něj vznikl v momentě, kdy se s jedním zahraničním turistou snažil dorozumět. Tento výběrčí vstupného totiž ovládá jen japonštinu a nervózní cizinec na něho začal křičet. Aby se opakování tohoto traumatického zážitku vyhnul, tak se o komunikaci přestal pokoušet vůbec.
Jeho zaměstnavatel – japonské ministerstvo životního prostředí – ho potrestal snížením platu o 10 %. Muž poté požádal o odchod do důchodu a sám ministerstvu nabídl vrácení poloviny svého důchodového bonusu, který v naší měně činí asi 60 tisíc korun.