Brzy pětasedmdesátiletý Václav Neckář si v minulosti právem vydobyl uznání za energicky taneční písně, ale balady jsou jeho skvělou druhou tváří. Kompilace Já ti zabrnkám/Balady vznikla ve spolupráci se zpěvákem a byla doplněná rozsáhlým textem opatřená Milošem Skalkou. Dvojalbum je důkazem, že od roku 1965 patřily pomalé songy k pravidelné součásti Václavova úspěšného repertoáru.
Na toto 2CD se jich vešlo téměř čtyřicet: od Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě až po aktuální Andílku náš. Vedle převzatých skladeb typu Lady Jane, Massachusetts, Suzanne nebo Chci tě líbat se časem ukázalo, že Neckářovo pěvecky potřebně křehké a hereckým talentem podpořené podání je výzvou také pro domácí autory. Hudebně i textově kvalitně, zprvu z pera například Bohuslava Ondráčka, později Oty Petřiny nebo bratra Jana, se urodily další velké hity. Bylo o čem zpívat, když mnohokrát Zdeněk Rytíř, ale také Jan Schneider, Ladislav Kantor a další psali texty přímo pro tohoto konkrétního interpreta.
Jeho pomalé písně mají naživo kouzlo moudrého stáří a naplno prožitého života
Návrat po těžkém onemocnění byl v roce 2005 příznačně oslaven baladou Oči koní, s obrovským ohlasem se o šest let později setkala píseň Půlnoční od autorů věkově i stylově zdánlivě velmi vzdálených. Pilně koncertující Václav Neckář stále dokáže roztancovat celý sál, jeho pódiově nabízené pomalé písně však mají silné kouzlo moudrého stáří, naplno prožitého života, citu pro dramatičnost i nepředstírané něhy v kontaktu s publikem. Také proto byla k oslavě 75. narozenin vybrána právě tato část repertoáru, plná velkých hitů i písniček důležitě doplňujících Neckářův baladický portrét.
Zdroj: Supraphon Online