Včera ve věku 94 let zemřel proslulý francouzský šansoniér Charles Aznavour. Šlo o jednoho z velikánů světové hudby, který byl přezdíván také jako francouzský Frank Sinatra nebo Napoleon šansonu. Přes svůj věk byl hudebně aktivní až do své smrti. Ostatně sám říkal, že pokud v hudbě skončí, tak neodejde do penze, ale zemře. Ještě před několika měsíci vystoupil na koncertě v pražském Kongresovém centru.
Když začínal se zpěvem, tak mu říkali, že z něj zpěvák nebude, protože má zastřený hlas. Ve finále je ale očividné, že potomkovi arménských emigrantů - kteří uprchli před arménskou genocidou páchanou v roce 1916 Turky – nebyla tato nedokonalost překážkou. Po počátečních neúspěších začal spolupracovat s Edith Piaf, které psal texty i celé skladby. To mu pomohlo proslavit se. Samostatně začal zpívat až v průběhu 50. let. Cestu do srdcí posluchačů si postupně našel svými písněmi o nenaplněných romancích.
Zpíval v mnoha jazycích
V šedesátých letech byl již zavedeným interpretem, který plnil přední světové koncertní sály – třeba newyorskou Carnegie Hall - a podmaňoval si posluchače po celém světě. A to doslova. Zpíval totiž nejen francouzsky, ale i anglicky, italsky, španělsky, německy, rusky, arménsky, nebo portugalsky. Jednou z jeho nejznámějších písní je Que C′est Triste Venise, jejímž autorem je arménský hudebník 18. století Sayat Nova. Aznavour ji zpíval v několika jazykových verzích: francouzsky, italsky (Com′è Triste Venezia), španělsky (Venecia Sin Ti), anglicky (How Sad Venice Can Be) i německy (Venedig im Grau).
Jeho tvorba inspirovala spoustu umělců
Vzhledem k jeho pozici není divu, že určitým způsobem inspiroval spoustu umělců. Ti také natáčeli předělávky jeho písní. Coververze nazpíval například Elton John, Ray Charles, Bing Crosby, Elvis Costello či Céline Dion. Česky otextované Aznavourovy skladby nazpívali třeba Hana Hegerová nebo Karel Gott.
Působil také jako herec nebo diplomat
Počet jím Aznavourem nahraných skladeb přesahuje 1 000 a hudebních nosičů s jeho tvorbou se prodalo více než 100 milionů. Kromě hudby se také věnoval herectví a vidět jsme jej mohli ve zhruba šedesáti filmech. Nejznámější z nich jeho role ve snímku Střílejte na pianistu, kde hrál postavu, která byla inspirována Emilem Zátopkem. Překvapivé může být jeho působení v oblasti diplomacie – dlouhodobě totiž působil například jako arménský velvyslanec ve Švýcarsku.
Bez ohledu na věk byl stále aktivní
Bez ohledu na jeho věk jej ale elán neopouštěl: v roce 2014 nazpíval duet s mladou francouzskou zpěvačkou Zaz a v květnu 2015, ve svých 91 letech, vydal album Encores. V Praze poprvé vystoupil až před dvěma lety. Původně to bylo v plánu již v roce 1969, ale přijel zrovna poté, co se upálil Jan Palach. Koncert proto Málo se ale ví, že se zúčastnil jeho pohřbu. Do Prahy se ještě podíval letos v březnu, kdy zazpíval v Kongresovém centru. A to měl za několik týdnů oslavit 94 let!
Když v roce 1998 probíhala pod CNN anketa o největšího umělce 20. století, tak ji s 18 % vyhrál. Za sebou nechal takové veličiny jako Elvise Presleyho nebo Boba Dylana. Není tedy pochyb, že včera svět ztratil jednu z největších osobností hudby vůbec.