Který film byl v lidských dějinách natočen jako první?

Průlomem v oblasti rozpohybované fotografie bylo toto dílo z roku 1878. Pro jeho pořízení bylo použito několik aparátů postavených do řady za sebou, které ve stejný moment zaznamenávaly běžícího koně. Jeho autorem byl Jacob Davis Babcock Stillman, který pracoval jako - pro nás překvapivě, v době plné experimentů s novými vizuálními médii a jejich možnostmi už méně – osobní lékař kalifornského guvernéra Lelanda Stanforda.

Důvodem vzniku bylo hledání odpovědi na tehdy oblíbenou otázku mezi širokou veřejností: „Mohou být při běhu koně ve stejný moment všechny čtyři jeho podkovy ve vzduchu?“ Kromě toho, že se Stillmanovi povedlo dokázat, že mohou, tak také pomohl na svět pohyblivému obrazu. Zda lze právě jeho dílo považovat za první film je ale sporné.

Toto dílo vzniklo v anglickém Roundhay. Jeho autorem je Louis Le Prince, který se za kanál La Manche přestěhoval s rodinou z Francie. Rozpohybované záběry mají něco málo přes dvě vteřiny a jsou na něm zobrazení jeho syn, tchýně a rodinná známá při pohybu na zahradě. Le Princův otec se přátelil ve Francii s Daguerrem, jedním z průkopníků fotografie, a zkoumání jeho díla ho dovedlo k sestrojení vlastní kamery.

Snímek je podle Guinessovy knihy rekordů nejstarším existujícím filmem. Le Prince bývá označován za otce filmu, přestože jeho dílo nemělo žádný dopad na rozvoj komerčního filmu. Samotný osud autora je pak také pozoruhodný. Když v roce 1890 plánoval cestu do USA, aby představil svůj vynález, tak při jedné z cest vlakem zmizel z vagónu. Jeho tělo ani zavazadla nebyly nikdy nalezeny. 

Na padesátivteřinovém záznamu bratrů Auguste a Louise Lumièrových uvidíte vlak přijíždějící do stanice ve francouzském přímořském městě La Ciotat. Jde o první film, který byl natočen a je složen z jednoho záběru zaznamenaného v reálném čase bez úprav. Kromě této přelomové inovace a použití dalších nových filmových technik byl také divácky úspěšný – samozřejmě v rámci tehdejších poměrů.

Legenda praví, že první promítání publikum zasáhlo natolik, že lidé se s křikem utíkali schovat do rohu místnosti před jedoucím vlakem. Těžko říci, zda to tak opravdu bylo, pravděpodobně ale film dokázal v divácích vzbudit silné emoce a vtáhnout je do svého děje. Tímto vším měl dalekosáhlý dopad na budoucí vývoj kinematografie.

Mimochodem - tušili jste, že bratři Lumiérové experimentovali už před tímto filmem s 3D obrazem a že Příjezd vlaku do stanice La Ciotat byl v roce 1935 předělán do 3D verze?