Odborníci upozorňují, že dlouhodobá úmorná vedra lidskému organismu nesvědčí. A nejde jen o problém kardiaků nebo osob s vysokým krevním tlakem. Horka, jako ty letošní, jsou zátěží pro každý lidský mozek.
Při vysokých teplotách se rozšiřují podkožní cévy. Krví je pak nadbytečné teplo přeneseno nadbytečné teplo na povrch těla. Aktivováním potních žláz je posléze zahájen proces ochlazování pocením a odpařováním. Nicméně, to má dopad na mozek
Lidské tělo je přetíženo
Tím, že organismus posílá krev do kůže, tak jí zbývá méně pro mozek. To má v dlouhodobější perspektivě dopad na kontrolu emocí a člověk má tak větší sklony k agresivitě a spíše podléhá stresu. Vliv má i to, že srdce musí rychleji pumpovat, aby zvládlo okysličit všechny buňky v těle. A proto se s touto tělesnou zátěží cítíme unavení, pomaleji pracujeme a jsme impulzivnější.
Pro člověka je horší pobyt v džungli než v poušti
Kůže je schopna zajistit správnou termoregulaci při teplotách v rozmezí 19 až 31 stupňů Celsia. Při nižších teplotách je výdej tepla snížen a při vyšších zvýšen, avšak v našich klimatických podmínkách - ve kterých je teplota vzduchu nižší než tělesná teplota - není k ochlazení organismu nutné zvláštních opatření. Nicméně v prostředí, ve kterém je nejen vysoká teplota, ale i příliš vlhký vzduch, se přestává vyloučený pot z těla odpařovat a ochlazování těla se zpomaluje nebo zastavuje. Pro člověka je proto o něco snesitelnější pobyt v poušti než procházka tropickou džunglí.
Restaurace Scéna
Facebook Scéna
TABUclub.cz
Facebook TABU