Ve zlínské ZOO je k vidění nedávno vylíhnuté mládě kasuára

Mládě se na svého otce okamžitě fixovalo. Pozoruje ho při jídle a pak se snaží vše napodobovat. Samec mu například svým zobákem dělí velké kousky potravy na menší části, které pak mládě sbírá ze země. Když prší, chrání samec mládě před deštěm. A pokud se od sebe vzdálí, navzájem na sebe volají a ujišťují se o přítomnosti druhého. 

 „Mládě jsme tentokrát po vylíhnutí odebrali z líhně a zkusili ho dát přímo k samci,“ dodal Roman Horský. První mládě bohužel uhynulo letos v lednu. V dubnu už chovatelé pozorovali u kasuárů pokusy o páření a v květnu snesla samice celkem 8 vajec. Mládě se vylíhlo 8. července a již 9. července ho chovatelé umístili k samci. K jeho zdravému vývoji také pomáhá dostatek pohybu a slunečního záření. Den ode dne se malý kasuár lepší v hledání potravy a celkově sílí.

 

Kasuár je po pštrosovi druhý nejtěžší pták na světě - váží 45–70 kilogramů. Vysoký může být až úctyhodných 170 cm. Charakteristickým kostěný výrůstek na jeho hlavě slouží jako ochrana při prodírání podrostem a rozhrabávání spadaného listí a půdy při hledání potravy. Samice jsou větší a barevnější než samci. Je to výborný plavec a drápy na jeho prstech dosahují délky až 12 cm. Může tak být velmi nebezpečný. 

Možná vás překvapí, že na Nové Guinei, která je spolu se severovýchodní Austrálií jeho původní domovinou, se peří kasuárů používá jako platidlo. Avšak počty kasuárů ve volné přírodě prudce klesají z důvodu kácení pralesů, které obývá. Jejich hlavní potravu tvoří ovoce, bobule, semena a příležitostně hmyz, drobní obratlovci a také ptačí vejce. Kasuáři jsou samotáři, samec se potkává se samicí pouze v období páření. Samička snáší 3-8 vajec – na nich ale 50 dnů sedí pouze samec. 

Dospělí kasuáři ↑