Běžné představě o tom, jak vypadá život architekta, se vymykal život architekta Miroslava Lorence. Tento holešovský rodák se totiž nezapsal do historie „pouze“ jako autor několika zlínských budov. Za první světové války působil jako legionář a v té druhé se angažoval v odboji, což se mu nakonec stalo osudným. Vzhledem k tomu, že je květen a my si připomínáme výročí osvobození od nacismu a ukončen druhé světové války, tak je dobrá příležitost si připomenout i tuto mimořádnou osobnost.
Miroslav Lorenc se narodil 9. června 1896 v Holešově v mlynářské rodině jako nejstarší ze čtyř dětí. Ve městě na pomezí Hané a Valašska sice prožil první roky, ale v šestnácti ho čekalo stěhování. Jeho otec se totiž stal redaktorem v hodonínských Dělnických novinách a rodina se proto přesunula zde.
Místo studií musel bojovat na frontě
První stavební praxi získal při studiích na Živnostenské škole a tak bylo více než jasné, kam se budou jeho další kroky ubírat. Nicméně další studia na průmyslové škole stavitelské v Brně přerušilo vypuknutí první světové války a Miroslav Lorenc byl povolán na frontu. Po bojích na italské a ruské frontě se přidal k československým legiím a nakonec je mu udělena hodnost kapitána v záloze.
Pracoval v proslulých architektonických kancelářích
Po válce vystudoval v Praze architekturu a pracoval tam ve známých architektonických kancelářích. Šlo o jména, které vždy reagovala na vkus a styl doby: Gočár, Strnad nebo Krejcar-Janák-Zázvorka. Potkává tu také Ludmilu Batíkovou, kterou si vezme za ženu a se kterou se přestěhuje do jejího rodného Zlína.
S Baťou se rozkmotřil a založil si vlastní kancelář
Ve Zlíně je přijat jako projektant u firmy Baťa a podílí se tak na navrhování Hotelu Moskva. Na rozdíl od svého chlebodárce má ale představy o velkolepějších projektech. Při své práci je navíc limitován omezeným rozpočtem, proto se s obuvnickým koncernem loučí a zakládá si vlastní kancelář. Navrhuje tam zejména rodinné domy, ale jeho dílem je i Obchodní a bankovní dům pana Javorského nebo Dům knihtiskaře B. Siegla.
Jako zapálený vlastenec se přidal k odboji
Ke konci třicátých let pracoval Miroslav Lorenc také na vizionářském projektu velkokapacitních činžovních domů pro úředníky, ale ty dokončoval již v ilegalitě. Událostem, které následovaly po začátku okupace našeho území nacisty, nedovedl pouze přihlížet – vždyť to byl zapálený vlastenec, člen sokola a kapitán v záloze. Proto se stal velitelem oblastní sekce odbojové organizace Obrana národa.
Před gestapem nedokázal utéct
Prvním pokusům gestapa o jeho zatčení zdárně unikal a úspěšně se skrýval. Nakonec byl bohužel při mučení vyzrazen svým bývalým zaměstnancem a v říjnu 1940 zatčen. Putoval po různých věznicích až byl převezen do Vratislavi. Z jeho tamějšího pobytu se dochovalo několik kreseb, skic, autoportrét a také korespondence rodině. Miroslav Lorenc byl ve Vratislavi odsouzen k smrti a 11. února 1943 popraven. Svět tak přišel nejen o skvělého architekta, ale také o mimořádného člověka s pevnými zásadami a oddaného vlastence.
Na domě Leopolda Batíka č.p. 562 v Sokolské ulici ve Zlíně, kde Miroslav Lorenc žil a pracoval je od 28. října 1946 zasazena pamětní deska věnována tomuto výjimečnému člověku.
Restaurace Scéna
Facebook Scéna
TABUclub.cz
Facebook TABU
