Ilona Csáková právě vydala po deseti letech album Pořád jsem to já

10.04.2018

Ilona Csáková, zpěvačka s jedním z nejpodmanivějších hlasů u nás, letos slaví dvaatřicet let na scéně a při té příležitosti dopřála sobě i všem svým fanouškům skvělý dárek: nové studiové album s výmluvným názvem Pořád jsem to já. Patnáct písní, jež se na novinku vešly, je určitou retrospektivou Iloniny minulosti, vítaným potvrzením zajímavé současnosti, ale také nadějným posunem do budoucnosti. To ostatně potvrzuje i bonusová skladba Abych byla IN, k níž vznikl i povedený videoklip, který můžete vidět na konci článku.

„Vybrala jsem písničky, které mají posluchači rádi, ale vybrala jsem i ty, které nejsou tak známé. Dvě novinky zase naznačují směr a cestu, kterou bych se v blízké budoucnosti chtěla ubírat. Volila jsem na toto album big band, protože miluji swing a líbí se mi zvuk velkého orchestru,“ dodává Csáková k novince, jež vyšla 6. dubna u Supraphonu.

Do swingové podoby byly předělány i skladby Pink nebo Malý vůz

Nový swingový kabát dostaly písně z Iloniny hitové éry, například skladby Proč mě nikdo nemá rád, Tornero, Pink, nebo Malý vůz. Ilona celé album natočila za podpory výtečného big bandu, přičemž spojila své síly s nejmladším zpívajícím kapelníkem Petrem Sovičem.

Na desce je i duet s Karlem Gottem

Kromě již zmíněných ověřených hitů naleznou posluchači na novince i písně, které složili Ondřej G. Brzobohatý, Jiří Škorpík, Augustin Bernard, Patricie nebo tituly, které fanoušek v podání Ilony ještě nezná. Jedním z nich je i úplná novinka - duet s Karlem Gottem nazvaný Pláč (Crying). Zpěvačka k tomu dodává: „Ani jsem netušila, jak zásadní se pro mě stane píseň Pláč v podání Karla Gotta. Postupem času jsem zjistila, že je to píseň, kterou napsal Roy Orbison, a když jsem ji pak do třetice objevila ve filmu Davida Lynche Mulholland Drive jako Llorando, zamilovala jsem se do ní definitivně. A to vyslyšel Karel a prohlásil, že si ji společně jednou zazpíváme. A stalo se. A tak se mi splnilo jedno z mých dalších velkých přání.“

Csáková spolupracovala s velkým orchestrem, což není v domácích poměrech obvyklé

Výrazným rysem alba je skvělý zvuk, který je výsledkem velkorysého způsobu nahrávání. Během nějž dostaly zásadní prostor „živé“ nástroje a velké hudební těleso a vzniklo tak skutečně povedené swingové album. „Líbí se mi na Iloně, že jde těžší cestou a snaží se zaujmout posluchače spoluprací s velkým orchestrem, což běžně dělají interpreti hlavně v zahraničí,“ komentuje to kapelník Petr Sovič.

Podmanivost desky podtrhují fotografie od Lenky Hatašové

Podmanivý charakter novinky Pořád jsem to já podporují i stylové fotografie Lenky Hatašové, která s citem sobě vlastním nafotila fotoset, jež skvěle dokresluje novou část kariéry zpěvačky s tajemným altem a charismatickým vystupováním.