Rozhovor: Být fér má cenu. Kroměříž podporuje spravedlivý obchod

Kroměříž je jedním z mála měst v České republice, které nese označení Fairtrade. Co to znamená? 

To znamená, že podporuje fair trade, neboli férový obchod. Snaží se ho propagovat a seznámit lidi s tímto konceptem. O propagaci se stará zejména radnice a vedle ní také školy, knihovna, místní podniky nebo restaurace. Na těchto místech se buď pořádají přednášky, nebo si tam přímo můžete něco férového zakoupit. 

Každý, kdo chce toto označení získat, musí splnit pět podmínek. Jedna z nich je právě podpora radnice a další organizace jako právě knihovny nebo charita. Ta je mimochodem u nás velmi aktivní. Další podmínkou je, že si lidé budou moct na některých místech produkty zakoupit, ať už se jedná o kávu, čokoládu, různé tyčinky nebo další výrobky a na závěr musíme organizovat různé akce jako například Férovou snídani, Výstavu na stromech nebo Fairtradový Den Země a dostat to tak více do podvědomí lidí. V Kroměříži je to ale docela složité, lidé jsou zde v tomto ohledu méně aktivní. Pokaždé se objeví někdo, kdo o tom slyší poprvé, přestože například Férová snídaně tady probíhá už sedm let. 

Radnice se zavázala, že bude každý rok investovat deset tisíc korun do fair tradu. To znamená, že nakupuje výrobky s tímto označením a následně je podává, ať už na zasedání rady nebo soukromým návštěvám.  Může se jednat pouze o čaj nebo kávu. Podílí se taky na zaštiťování všech akcí tohoto typu, takže my nemusíme dávat nic ze svých nákladů. Taky mají na starosti webové stránky a další propagační záležitosti.  Pro nás je ale samozřejmě nejdůležitější ta podpora, protože bez radnice za zády by se to všechno řešilo hůř. 

To je dobrá otázka. Já osobně si myslím, že tento koncept má smysl. Sice v dnešní době lidé moc nálepkám nevěří, ale z mého pohledu je Fairtrade důvěryhodný, protože je to všechno dobře kontrolované a navíc to nese vyšší hodnotu. Jde totiž především o podporu lidí, kteří na tom nejsou tak dobře jako my.

Nejde to shrnout všechno dohromady, protože u potravin to funguje jinak než u řemeslných výrobků. Když vezmu oblečení, tak to se ušije například v Bangladeši a potom putuje několika zeměmi, než se dostane k danému spotřebiteli. U kávy to funguje tím způsobem, že do konkrétní země přijede výkupce. Pokud se jedná o nefairtradovou plantáž nebo farmu, nabídne jim za jejich zboží směšnou cenu, protože oni sami nevědí, jaká je tržní cena. Nebo si ji nevezme vůbec a jejich práce přijde nazmar. Pokud však jsou farmáři ve fairtradovém družstvu, musí obchodníci nabídnout víc – férovou cenu. Potom na řadu přichází zpracování, nejlépe přímo v té konkrétní zemi a poté následuje cesta k nám přes další státy. Nejdůležitější ale je, že práce těchto lidí není podhodnocována, a proto nemusí žít na hranici chudoby. 

Fairtradové u nás může být vše, co se u nás neprodává jako lokální zboží, tedy co se u nás nevyrábí nebo nepěstuje. Nejvíce se dováží potraviny, pak oblečení, řemeslné výrobky nebo i dekorace do bytu. Existují i férové řezané květiny, ale ty jsem v České republice ještě neviděla. Vyrábí se také vína, ale ta se moc nedováží, protože přece jen máme vlastní vína. Lidé si raději koupí od českého vinaře než od toho dejme tomu afrického. Takovou zajímavostí také může být, že i kondomy se vyrábí férově. (smích)

Ten férový je vyráběn z ekologické gumy. 

Fairtrade nezaručuje kvalitu, ale spravedlivé obchodní podmínky. Kvalitu je obecně těžké posuzovat, protože se nejedná pouze o jednu značku. Do celkového konceptu je zapojeno více značek a jedna může být více kvalitní a jiná méně. Fairtrade se zároveň ani nerovná bio, přestože jsou produkty mnohdy vyráběny ekologickou cestou.  Pro samotné pěstitele, kteří by chtěli nést i označení bio, to totiž znamená další poplatky a další kontroly.

Ano, existuje tzv. nezávislá třetí strana  FLO-cert , která není žádným způsobem zapojena do obchodu a nenese tak zájem na výdělku. Jedná se o společnost, která získává finance z poplatků právě za prováděné audity, které bývají buď nahlášeny předem a nebo jsou náhodné. Oni pak vysílají své auditory ke všem, kteří pracují pod certifikací Fairtrade. Pokud se jedná například o začínajícího plantážníka, kontroly k němu chodí častěji než k už zběhlým farmářům či řemeslníkům. 

Přestože Fairtrade neznamená bio, musí farmáři pracovat ekologicky. Nemají ve všem volnou ruku, nesmějí třeba používat chemická hnojiva či zaměstnávat děti. 

Pořád to jde daleko víc, některé zboží tady ani není k dostání oproti jiným státům. 

Je to proto, že jsme malý stát a máme větší poplatky za dovoz. Výrobky putují primárně do Německa nebo do Francie, a když putují k nám, musí ujet větší vzdálenost.  Co se týče výběru, jsou na tom lépe větší města. 

Nedá se to globalizovat, je to jednotlivec od jednotlivce. Přijde mi, že mladé maminky jsou více ochotny koupit něco kvalitnějšího a zároveň dražšího. Někteří ve Fairtradu vidí zase zdravou stravu a zároveň exkluzivní zboží, takže si ho koupí.  Stále na to ale nejsme zvyklí.

I to je možné. Existuje spousta podvodů i na trhu s potravinami, například právě s označením bio. I my se setkáváme s lidmi, kteří nám řeknou, že jsme podvodníci a že nám nevěří. Lidi nejvíce odradí cena, je to pro ně drahé. Kdyby to bylo levnější, tak třeba i nad tou důvěrou nedůvěrou mávnou rukou a koupí si to.

U nás stále ano. 

Ne, protože například v Německu si tu kávu praží sami a hlavně k nám putuje zboží delší dobu. Kdyby k nám vozili třeba jen suroviny, které bychom si tady pražili a zabalili, tak by se cena snížila. Ale protože k nám přijíždí produkty zpracované už z Německa, je cena vyšší a někdy si sám maloobchodník nastaví ceny tak, aby na nich vydělal. 

Nejvíce produktů a výrobků pochází z Afriky, Asie a Latinské Ameriky. 

Určitě, spousta lidí nám říká, že potřebujeme pomoct tady a ne někde v cizině. To je samozřejmě pravda, ale pro tuto problematiku existují zase jiné organizace. Naše organizace se rozhodla podporovat férový obchod v Latinské Americe, Asii a Africe a je na každém, jestli chce tuto myšlenku podpořit. Rozumím, že ne všichni jsou tomu nakloněni, nebo ne všichni mají finanční prostředky pro to, aby si férové produkty zakoupili.  Není ale v silách naší organizace podporovat jak lidi tam, tak tady. 

Když na něco narazím, tak určitě ano, i když je to dražší. Nekoupím toho třeba moc.  Já mám navíc už tu výhodu, že spoustu férových výrobků dostávám od rodiny nebo přátel. 

Samotná organizace Na zemi, která se u nás zabývá právě férovým obchodem, říká, že pokud existuje něco lokálního, máme tomu dát přednost, protože je to to nejlepší, co můžeme sehnat. Produkty, které se zde nepěstují jako například kávové boby, je naopak dobré podporovat ty férové. Zároveň je to i kvalitní zboží, možná jedno z nejlepších na trhu.  

Fairtradová snídaně je akce, která probíhá jednou ročně a to vždy druhou květnovou sobotu. Při této příležitosti se sejdou jak milovníci fertraidu, tak i noví zájemci nebo kolemjdoucí  a společně všichni posnídají to, co si přinesou. Mělo by se tedy jednat o férové výrobky nebo lokální. Takže třeba můžou něco upéct nebo donést čokoládu s džusem. Stačí opravdu jen něco malého. Vždy je to velmi příjemná atmosféra. Pokud vyjde pěkné počasí, sedí se na dekách venku a lidé nejen že se dobře nají, ale mohou si mezi sebou vyměnit recepty a poznat nové tváře. Zároveň tak oslaví světový den Fairtrade.  Takže všechny srdečně zvu na tu letošní.