Hledání pokladu biskupa Bruna i letos

Zábavnou hru nazvanou Hledání pokladu biskupa Bruna připravila i na letošní léto kroměřížská radnice. Na nejatraktivnějších místech ve městě jsou rozmístěny pomyslné mince v podobě razítek. Ten, kdo naplní plným počtem různých „mincí" hrací kartu, zdarma si z Kroměříže odnese suvenýr v podobě skutečné mince, vlastnoručně vyražené pomocí původní technologie. 

"Cílem hry je nabídnout turistům i místním smysluplné zpestření sezony, přimět je zdržet se ve městě déle a navštívit více zajímavých míst a v neposlední řadě připomenout zašlou slávu kroměřížského mincovnictví," sdělil tiskový mluvčí radnice Pavel Zrna. 

-          Informační centrum města Kroměříže

-          Arcibiskupský zámek – návštěvnické centrum

-          Květná zahrada

-          Biskupská mincovna

-          Muzeum Kroměřížska

-          Hotel a pivovar Černý Orel

-          Hotel U Zlatého kohouta

-          Hotel La Fresca

-          Penzion Excelent

-          Arcibiskupské zámecké sklepy

Na těchto místech jsou také k dispozicihrací prázdné hrací karty. Po nasbírání plného počtu osmi z celkových deseti razítek si může držitel karty v informačním centru zdarma vlastnoručně vyrazit skutečnou minci.

Hledání pokladu je inspirováno postavou biskupa Bruna ze Schauenburgu, který byl jednou z nejvýznamnějších osobností 13. století, patřil k rádcům českých králů Václava I. a Přemysla Otakara II. a je považován za zakladatele města Kroměříže. Základy skutečné a velmi ceněné tradice ražby mincí v Kroměříži ale položil až kardinál Dietrichstein v roce 1608 a největší věhlas kroměřížské mince získaly za biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Právě on nechal v roce 1665 vybudovat budovu mincovny, která je dnes poslední dochovanou mincovnou na Moravě. Část strojů byla poháněna vodou ze sousedního mlýna a na tehdejší dobu progresivní vybavení mincovny zajišťovalo velmi efektivní ražbu. V následujících letech prý dokonce mincovna produkovala větší množství mincí než císařská mincovna ve Vratislavi, což bylo trnem v oku císařskému dvoru, který po celou dobu mincovny usiloval o odejmutí mincovního práva olomouckým biskupům. Biskupské mince se v Kroměříži razily až do roku 1756. 

K realizaci ruční ražby je třeba mít vrchní a spodní raznici s negativním obrazem reliéfu, který má být otištěn na hotové minci, a kov, z něhož má být mince vyrobena. Ten býval v mincovně zpracován do podoby tzv. střížků, což jsou prázdné kotoučky připravené k ražbě. Pregéř neboli razič vloží mezi raznice kovový střížek a zkušeným úderem kladiva na něj vyrazí otisky raznice. S ohledem na význam kroměřížského mincovnictví a jako výraz úcty k zakladateli zdejší mincovny biskupovi Karlu II. z Lichtensteinu-Castelcorna se sami můžete na chvíli stát pregéřem a v kroměřížském informačním centru si vyrazit vlastní patnácti krejcar biskupa Lichtensteina, který se v roce 1694 v Kroměříži skutečně razil.