Poslouchejte živě Rádio kroměříž

Právě posloucháte: Nonstop Mix Radia Kroměříž

Výběr přehrávače

JSME TU PRO VÁS

+420 577 477 123

VZKAZ DO STUDIA



Kulturní servis - Kroměřížsko.info

Pracovní servis

Psí domov

NAŠI PARTNEŘI

Sokolské šibřinky

09.01.2019

Co znamená slovo šibřinky? Podle strohé slovníkové definice jsou šibřinky sokolské maškarní plesy pořádané v určitém rázu podle předem vyhlášeného tématu. Slovo šibřinky či šibření se tak vžilo, že ho pro své maškarní bály používá nejen Sokol, ale i další organizace.

Na akci zve TJ Sokol Kroměříž 10. února od 14 hodin. Občerstvení i zábava jak pro malé i velké je připravena.

Slovo šibřiti – žertovat, veselit se – patrně pochází z německého schabernack s významem žert, posměšný kousek. Slovo podobné „šibřinkám“ použil již J. A. Komenský ve svém Labyrintu světa. Ale tam mělo význam jako podvod, šizení. Některé historické prameny uvádějí, že rakousko-uherské úřady nepovolily Sokolu Pražskému konání sokolského plesu, a tak se novým názvem vlastně úřední zákaz obešel, když se pro plesání a veselení ke konci masopustu použilo označení šibřinky – slovo, jehož obsah úřady v podstatě neznaly. Ať už to bylo jakkoliv, sokolské šibřinky slavily úspěch – již od prvních uskutečnění v Sokole Pražském se těšily značnému zájmu a pro české vlastence se tyto rozverné maškarní plesy staly velkou společenskou událostí.

Šibřinky se rychle staly nedílnou součástí pražského společenského dění. „Tyto české maškarní plesy sokolské měly od svého počátku nesmírnou, přímo kouzelnou přitažlivost. I jinak už bylo tehdy plesů dost, ale pověst o veselém reji šibřinkovém brzy tak se rozšířila, že kdekdo chtěl jich být účasten,“ napsal ve svých vzpomínkách spisovatel Ignát Herrmann s tím, že na pražské šibřinky jezdili ve velkém počtu i venkovští zámožní statkáři, lesníci, úředníci z panství a továrníci se svými manželkami a dcerami.

Šibřinky neměly jenom význam společenský, ale stejně jako řada dalších společenských událostí pořádaných vlasteneckými spolky, byly i významným počinem českého obrození. Na plesech se mluvilo jen česky, česky byly tištěny i plakáty, pozvánky a jídelní lístky, taneční pořádky obsahovaly i vlastenecké verše českých básníků a utvrzovalo se národní uvědomění. Velký podíl na popularitě českých bálů měl i tehdy módní tanec polka.